Snědl.

A aspoň si ho umyl? Samozřejmě. Použil jsem starý a osvědčený dětský způsob, vyčistil jsem ho rukávem až se pěkně lesklo.

Nechutné. Možná, ale nikdy jsem nejedl nic lepšího. Nebyl jsem pouze hladový. Slovo hlad jsem si do té doby spojoval s časem mezi zjištěním skutečnosti, že moje chladnička je prázdná a nákupem. Někdy se mi o jídle i zdálo. (Kdysi jsem od jednoho člověka slyšel, že západní společnost považuje za pocit hladu to, když jim přestane pracovat žaludek. Jsme prostě zvyklí na to, že naše žaludky pracují nepřetržitě.)